|
|
Limity sociální práce na oddělení sociálně-právní ochrany dětí
VISTOŘÍN, Jakub
Cílem této práce je identifikovat limity práce na oddělení sociálně-právní ochrany dětí a následnému popisu způsobu vypořádání se s těmito limity. Za tímto účelem jsem provedl rozhovory s pěti pracovníky sociálně-právní ochrany dětí. Místní příslušnost tohoto pracoviště v rámci zachování anonymity nebudu uvádět. I přes fakt, že pracovníci sociálně-právní ochrany dětí mají stanovenou metodiku a jsou omezováni legislativou, je zde mnoho způsobů, jak řešit a vyrovnávat se s limity, které výzkum této práce identifikuje. Přínosem celé bakalářské práce může být získání nového pohledu na věc, či uvědomění si, že existují i jiné možnosti práce, které lze v této profesi uplatnit. Tento zmiňovaný přínos by mohl platit jak pro informanty, se kterými byly rozhovory uskutečněny, tak pro další odborníky ve stejném odvětví, přičemž si myslím, že by to mohlo být o to více zajímavé, vidět přístup práce na odlišném oddělení a podle potřeb upravit potřebné záležitosti. Dalším faktem, který pouze utvrzuje v možnosti pomoci lidem, kteří se v tomto odvětví pohybují je skutečnost, že se neopírám ve výzkumu o žádná čísla či statistiky, ale o lidskou stránku této práce o podklady, které jsem získal při rozhovoru s člověkem, který vykonává tuto profesi, stejně jako odborník, kterému by tato práce mohla být užitečná.
|
|
|
Ohrožené dítě a jeho rodina
LAKSAROVÁ, Eliška
Bakalářská práce je koncipovaná jako teoretická. Skládá se z několika částí popisujících sociální práci s rodinou a ohroženým dítětem. Zaměřuje se na tuto problematiku zejména z pohledu sociálně-právní ochrany dětí, pro kterou je klíčovým tématem. Zabývá se pojetím rodiny, její definicí, strukturou, funkcemi a v neposlední řadě jejími typy. Předkládaná práce definuje ohrožené dítě včetně všech možností ohrožení. Pojednává o jejich možných příčinách a představuje zákonná ustanovení. Dále charakterizuje sociálně-právní ochranu dětí, různé instituce a osoby, které ji vykonávají, vymezuje jejich práva a povinnosti a poskytuje pohled na několik modelů, jak může vypadat hodnocení ohroženého dítěte. Obsahuje také zmínku o multidisciplinární spolupráci a jejím využití. Poslední část je věnována možnostem řešení situace ohroženého dítěte a jeho rodiny. Některé z nich jsou doplněné o příklady získané z mé dosavadní praxe na orgánu sociálně-právní ochrany dětí a v sociálně-aktivizačních službách pro rodiny s dětmi.
|
|
|
Rozvoj a podpora rodičovských kompetencí při práci s ohroženými rodinami
HÁJÍČKOVÁ, Andrea
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku rodičovských kompetencí při práci s ohroženými rodinami. Nabízí pohled do sociální práce s rodinou, kde se nachází dítě, jehož biologický, psychologický nebo sociální vývoj může být ohrožen. Rodičovské kompetence souvisí s naplňováním funkcí rodiny a současně i s uspokojováním potřeb všech členů rodiny. Cílem práce je popsat podporu a rozvoj rodičovských kompetencí sociálními pracovníky při práci s ohroženými rodinami a dětmi. V souladu s cílem práce byly vymezeny dvě výzkumné otázky zaměřené na to, jak přistupují sociální pracovníci k rodičovským kompetencím svých klientů a jak působí sociální pracovníci na rodičovské kompetence. V rámci tohoto výzkumu byl použit kvalitativní přístup, který umožnil hlubší poznání intervence sociálních pracovníků v ohrožené rodině. Využita byla metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a data byla vyhodnocena formou kategorizace dat. Analýza zjištěných dat ukázala, že podstatné je při posilování rodičovských kompetencí vytvořit určité principy podpory rodiny, které spočívají ve vztahu pracovníka a rodiny, aby mohlo vůbec dojít k podpoře rodiny. Pracovník by měl usilovat o vzájemnou důvěru, přistupovat k rodině s respektem, empaticky, autenticky, bez předsudků a v některých případech vystupovat autoritativně. Vůči rodině by měl jednat jako partner, vést klienta k motivaci spolupracovat na změně a využívat mezioborovou spolupráci. Při rozvoji a podpoře rodičovských kompetencí je důležité vytvořit podpůrnou síť pro rodinu a nastavit žádoucí formy jejich spolupráce. Poskytnout jim nejen informace, ale i podporu, pomoc, nadhled na svojí situaci a zplnomocňovat je. To lze praktikovat nástroji jako je doprovod rodiny, praktický nácvik, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, zprostředkování odborné pomoci aj., zejména proto, aby jejich vůle něco změnit či naučit se něco nového vedla k úspěchu v podobě osvojení si rodičovských kompetencí. Výsledky výzkumu by mohly být přínosné především pro organizace, které pracují s touto cílovou skupinou. Rovněž mohou výsledky posloužit pracovníkům jako zpětná vazba k jejich vykonávané práci.
|
|
|
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ve městě Rakovník
Tučková, Tereza ; Racková, Barbora (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
TUČKOVÁ, Tereza. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ve městě Rakovník. Praha 2021. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Husitská teologická fakulta. Katedra psychosociálních věd a etiky. Vedoucí práce Mgr. Barbora Racková. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, která je realizována pomocí kvalitativního výzkumu, formou rozhovoru s klienty. Teoretická část se věnuje a vysvětluje nejdříve všeobecné věci, které nám pomohou ke snadnějšímu chápaní celé problematiky. Najdeme zde pojem sociální práce, sociální pracovník, předsudky vůči sociálním pracovníkům, okrajově se věnuje etice sociální práce. Následně je vysvětlen pojem rodina, snažím se poukázat na důležitost rodiny pro každého z nás. Dále sociální práce s rodinou, sanace rodiny. Také nalezneme i vysvětlení pojmu sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi. Ta je popsána nejdříve všeobecně a poté konkrétně ve městě Rakovník. Praktickou část tvoří, jak již bylo zmíněno kvalitativní výzkum, který je rozpracován formou polostrukturovaných rozhovorů s klienty. Obsahuje výzkumné a dílčí otázky, na které odpověděli celkem tři uživatelé sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v Rakovníku. Každá otázka je krátce okomentována. Cílem práce bylo přiblížit sociálně aktivizační službu v Rakovníku a poté...
|
|
|
Faktory ovlivňující sociálně patologické chování u dětí a možnost prevence
Bradáčová, Veronika ; Čedík, Miloslav (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku sociálně patologického chování dětí do 15 let a na faktory, které ho ovlivňují. V rámci teoretické části byly definovány klíčové pojmy a sjednocena terminologie. Mimo nejčastější typy rizikového chování jsou zde představeny také faktory, které toto chování ovlivňují a systém prevence v České republice. Klíčovým faktorem byla pro tuto práci zvolena rodina, jejíž charakteristice a vybraným metodám sociální práce je zde věnována určitá část. Praktická část představuje průzkum v oblasti rizikového chování dětí na vybraných městských částí Prahy. Výzkumnou metodou byl zvolen polostrukturovaný rozhovor s kurátory pro mládež a sociálními pracovníky OSPOD, kteří se s rizikovým chováním setkávají běžně. Cílem bylo zjištění, s jakým rizikovým chováním se u dětí do 15 let nejvíce setkávají a jako roli pracovníci hrají při jeho řešení.
|
|
|
Možnosti podpory rodin s odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody v Praze
Culková, Lenka ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
1 Anotace Bakalářská práce se primárně věnuje možnostem podpory, kterou mohou v hlavním městě Praze využít rodiny, které mají blízkého člově- ka ve výkonu trestu odnětí svobody. Přibližuje podmínky výkonu vazby a výkon trestu odnětí svobody v České republice a seznamuje s negativními dopady, kterým rodiny s odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody mohou čelit. Následně se bakalářská práce zabývá možnostmi podpory těchto rodin v českém prostředí z hlediska sociální politiky a sociálních služeb, psychoterapie a svépomocných skupin. Praktická část mapuje poskytované sociální služby v hlavním městě Praze, se zaměřením na využitelnost rodinami s odsouzeným ve výko- nu trestu odnětí svobody a s možnostmi Asociace občanských poraden. Dále seznamuje s vybranými nestátními organizacemi s cílovou skupi- nou klientů rodin s odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody a blí- že informuje o příspěvkové organizaci hlavního města Prahy, Centru sociálních služeb Praha, a jeho detašovaném pracovišti Resocializační a reintegrační programy.
|
|
|
Rodinná politika v kontextu nových sociálních rizik
Waloszek, Tomáš ; Potůček, Martin (oponent)
Cílem práce je poznání způsobu, zdali a jak (jakými diskurzy) strategické dokumenty rodinné politiky České republiky konstruují nová sociální rizika. Předložená rigorózní práce se tak zabývá rodinnou politikou a souběžně fenoménem nových sociálních rizik. Struktura společnosti se proměňuje. Společně s novou strukturou společnosti se vynořují i nová sociální rizika a nové druhy sociálních problémů. Otázkou, kterou si v souvislosti s tímto práce klade je, zdali a jak odráží tuto skutečnost rodinná politika České republiky. Práce diskutuje problematiku, zdali a jakým způsobem rodinná politika zohledňuje nová sociální rizika, jimž musejí rodiny s dětmi v současné době čelit. Ve svém dílčím provedení však neopomíná ani roli sociální práce. Na epistemologickém základě sociálního konstrukcionismu je v práci kvalitativní výzkumnou strategií užita metoda analýza dokumentů. Metodologicky je to diskurzivní analýza, jako jedna z tradic diskurzivně analytického výzkumu je pak zvolena kritická diskurzivní analýza. Rigorózní práce je tedy vystavena (se specifikací České republiky) na kritické diskurzivní analýze strategických dokumentů rodinné politiky (2005 - 2017). Klíčová slova Rodina; Rodinná politika; Nová sociální rizika; Postindustriální společnost; Sociální práce s rodinou; Diskurz; Diskurzivní analýza;...
|
|
| |
|
|
Muži na rodičovské dovolené z pohledu sociálních pracovníků
VIKTOROVÁ, Romana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mužů na rodičovské dovolené z pohledu sociálních pracovníků, kteří s muži v pečovatelské roli přijdou v rámci své profese nejčastěji do kontaktu. Mají tak možnost zhodnotit míru zapojení otců do každodenní péče o nezletilé děti a na základě této zkušenosti adekvátně posoudit vhodnost odchodu mužů na rodičovskou dovolenou. Vlivem utváření genderových stereotypů v rámci dané společnosti dochází k přijímání obecně platných pravidel, na kterých se zakládá rozdílný přístup k osobám ženského nebo mužského pohlaví. Takové zákonitosti však nemusí vždy odpovídat psychickému nebo sociálnímu nastavení ani zájmům či potřebám každého jedince. Společnost častokrát podléhá mylným představám o přirozeném chování osob na základě jejich příslušnosti k určitému pohlaví a zapomíná tak hledět na individuální vlastnosti, schopnosti a názory jedince. Jsou to právě sociální pracovníci, kteří by v rámci své profese měli brát ohled na individualitu jedince. Společensky uznávané normy prochází po staletí neustálým procesem změny. Současná společnost klade daleko větší důraz na rovnost mezi ženami a muži a tak se péče o dítě začíná stávat záležitostí obou partnerů. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak vnímají muže na rodičovské dovolené sociální pracovníci se zaměřením na cílovou skupinu rodina a děti. Ze získaných poznatků by mělo být zřejmé, zda jsou sociální pracovníci se zaměřením na rodinu a děti otevřeni novým alternativám rodičovské péče nebo patří spíše mezi zastánce tradičního rozdělení rolí ve společnosti. Na základě výzkumu by mělo být možno nalézt odpověď na výzkumnou otázku, která zní: Jsou postoje sociálních pracovníků k mužům na rodičovské dovolené stereotypní? K získání potřebných dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu. Při sběru dat byla v rámci metody dotazování využita technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 7 sociálních pracovníků z Českých Budějovic, kteří se v rámci své profese zaměřují na cílovou skupinu rodina a děti. Z výzkumu vyplynulo, že odchod muže na rodičovskou dovolenou vnímají dotazovaní sociální pracovníci z větší části pozitivně. Přestože odchod muže na rodičovskou dovolenou pociťují jako méně obvyklý, nevidí problém v tom, když se péči o dítě věnuje z větší části muž. Všichni dotazovaní sociální pracovníci se shodli na tom, že vždy záleží na tom, aby model péče o dítě vyhovoval oběma z partnerů a byl nastavený na základě vzájemné dohody. Z výpovědí informantů je zřejmé, že dbají na individualitu každého jedince a i přes svůj odlišný názor se snaží porozumět důvodům, díky kterým mohou zastávat ostatní jiný pohled na věc.
|
|
|
Sociální práce s rodinou v riziku
Hamplová, Monika ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá rodinou a jejími riziky v dnešní době. Jedná se o rodinou středoevropskou. Práce je konstruována nejprve specifikací a konkretizací pojmu rodinu, funkcemi rodiny, její strukturou a typy sociální práce s rodinou. Dále jsou rozpracovány jednotlivé období, kterými rodina procházela, a které ji formovaly. Je zde i kapitola zaměřující se na problematiku homoparentality, tedy stejnopohlavních párů vychovávajících děti. Vydefinované krizové prvky z vybrané literatury, které formují dnešní rodinu, jsou pak transformovány do výzkumné části praxe, která je realizována v podobě dotazníkového šetření a jejím cílem je zjistit, jak vnímají působení těchto krizových prvků na rodinu studenti a studentky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy. Zvolený cíl šetření byl naplněn na základě výsledků dotazníkového šetření. Provedený výzkumným šetřením jsme zjistili, že pohled studentů na homoparentální rodiny není zápor, proto tedy můžeme hodnotit jako kladný, dalším bodem zjištění bylo, že vztah mez rodiči a dětmi se značně liberalizuje a je více volný a umírněný. S nejednoznačným výsledkem vyšlo zjištění o trávení lidí volného času v náhradních rodinách. Naopak jasným zjištěním z názorů studentů a studentek vyplývá, že moderní technologie ovlivňují chod dnešních rodin. Dále...
|
host ::
RSS.